Preventivní odčervování

Pravidelné odčervování je ...

Pravidelné odčervování je v chovatelské veřejnosti silně zakořeněný zvyk. Většina majitelů psa na dotaz, jak často odčervují svého chovance, bleskově a hrdě odpoví, že jedenkrát za půl roku. Jaké je pak jejich překvapení, když se jim snažím sdělit, že tento postup je nejen nesprávný, ale především zcela nelogický. Budiž nicméně všem omluvou, že tzv. preventivní odčervování je mýtus, který po dlouhá léta v chovatelské veřejnosti upevňovali nejen sami chovatelé, ale také veterinární lékaři a hlavně výrobci antiparazitárních léčiv.

Když se pravidelně očkuje, proč by se nemělo pravidelně odčervovat? Očkování a odčervování jsou dva naprosto odlišné a nesrovnatelné zákroky. Očkování je součástí prevence proti infekčním nemocem a imunita navozená aplikací očkovací látky do organismu zvířete ho chrání jeden rok nebo i více let proti konkrétním virům a bakteriím. Tableta odčervovadla v těle zvířete působí maximálně jeden den a dokáže zabít pouze dospělé červy, kteří už ve střevě psa či kočky dávno byli. V žádném případě tedy nejde o prevenci - preventivní odčervování neexistuje, existuje pouze léčba domnělé parazitózy! Vajíčka parazitů, které zvíře pozře v den odčervení, v něm zůstanou, protože drtivá většina odčervovadel zabíjí pouze dospělé červy, nikoli vajíčka.
O to je absurdnější, že se léčí nemoc (začervení), o které ale nevíme, jestli vůbec u konkrétního jedince existuje, protože se zvířata většinou odčervují "naslepo" bez předchozího vyšetření trusu. Připomíná to situaci, kdy by si člověk jednou za půl roku vzal "preventivně" projímadlo, protože co kdyby měl náhodou zácpu.

Jak můj pes může do svého těla dostat škrkavku? Zjednodušeně řečeno je cyklus následující: Pes, který má ve střevě dospělou škrkavku, vylučuje ve stolici její mikroskopická vajíčka. Tato vajíčka jsou velmi odolná a ve venkovním prostředí vydrží až jeden rok. Pokud druhý pes tento trus pozře, nebo stačí i olíznutí potřísněné trávy, dostává se do jeho organismu velké množství vajíček škrkavek. Tato vajíčka prodělávají v organismu psa složitý vývoj, jehož výsledkem je dvojí forma života: z vajíček se vyklubají larvy. Z některých z nich se vyvinou dospělé škrkavky. Dospělé škrkavky žijí ve střevě, kde se živí střevním obsahem. Jiné larvy však nedospívají, provrtávají stěnou střeva a usídlují se v různých orgánech a svalovině, kde se opouzdří a jsou zcela neaktivní. Tyto opouzdřené mikroskopické larvičky má ve svalech, játrech a jiných orgánech pravděpodobně každý pes (i ten Váš). Problémem je, že tyto larvičky jsou zcela nepostižitelné jakýmkoli odčervovadlem, protože léčiva účinkují pouze na dospělé škrkavky ve střevě. Možný je i přenos přes tzv. mezihostitele, např. žížalu. Žížala je i s larvou pozřena psem a v něm se vyvíjí způsobem, který už byl popsán.

Jak je možné, že moje štěně, které nikdy nebylo venku, má škrkavky? Ano, 95 % a možná více štěňat se se škrkavkami v těle již rodí. Proč? V předchozím odstavci bylo řečeno, že část larev škrkavek, které se vyvinou z vajíček, nedospívá, ale cestuje do různých orgánů a svaloviny, kde se opouzdří a "usíná". Problémem je, že v období gravidity se ve feně tyto larvy "probudí" a cestují přes stěnu dělohy přímo do štěňat. Takto je již při porodu nakaženo velké množství štěňat. Navíc se tyto larvičky vylučují i mateřským mlékem, což je další zdroj infekce pro štěňata.

Jak se tedy se škrkavkami vypořádat? Štěně by mělo být rutinně odčervováno od 3. týdne věku jedenkrát měsíčně až do věku asi 4 - 5 měsíců. Vyšetřování trusu není v této době nutné. Toto odčervování je nejvhodnější provádět pastou, která zajistí, že červi ve střevě malého štěněte neuhynou, ale pouze ochrnou a vycházejí živí ven s trusem. Tablety zpravidla fungují tak, že červa usmrtí a ten se ve střevě začne trávit jako maso. Bohužel, škrkavky obsahují ve svém těle jedovaté látky, které by mohly malé štěně i zabít. Proto je lepší u nejmenších štěňat používat raději pastu. Po 5. měsíci života je vhodné již s automaticky prováděným odčervováním přestat a nosit každý měsíc trus na vyšetření. Veterinární lékař pak hledá pod mikroskopem vajíčka (nikoli červy) parazitů. V případě, že je nález pozitivní, se následně pes léčí. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že 99 % dospělých psů je negativních, tj. žádní červi v jejich střevech nejsou.

Jaké jsou další argumenty proti pravidelnému odčervování? Odčervování jednou za půl roku je zcela nelogické, protože jak již bylo řečeno, může nastat tato situace: Psu jsem dnes v 8:00 podal odčervovací tabletu a v 8:30 jsem s ním vyšel na procházku. V 9:00 našel na trávníku trus jiného psa a s chutí se do něho pustil. V trusu byla vajíčka škrkavek a on je právě pozřel. Mezitím perfektně působí odčervovadlo - vrchol jeho největšího působení je asi 3 hodiny po jeho podání - ovšem pouze na dospělé červy, čili na ty, kteří (možná) byli ve střevě mého psa. Červi jsou ve 12:00 zabiti a při druhé procházce v 15:00 odcházejí ve stolici. Vajíčka pozřená dnes v 9:00 však zůstávají. A z nich se za 4 týdny vyvinou ve střevě mého psa dospělé škrkavky. Já jsem si však udělal do kalendáře poznámku, že odčervit mám zase až za 6 měsíců. Dopřeji tedy novým škrkavkám ve střevě mého psa spokojený život po dobu 5 měsíců. Pokud by chovatel chtěl správně odčervovat, musel by odčervovadlo podávat každý měsíc. Navíc by měl podávat pokaždé jiné, protože si parazité dokáží za určitý čas vyvinout rezistenci na stále stejný lék. Cena jednoho odčervení není také zanedbatelná - pro psa o hmotnosti 30 kg přesáhne 100,- Kč. Jak již bylo řečeno, dospělí psi škrkavky mívají jen velmi výjimečně a léky jsou zatěžováni zbytečně.

Jak je to s rizikem nakažení tasemnicí? Tasemnice potřebují ke svému vývoji mezihostitele. Tímto mezihostitelem bývají teplokrevní živočichové (např. myš, králík, skot, prase aj.), ale také ryby a hlavně bezobratlí - především blechy. V nich sídlí "zárodky" tasemnic, nejčastěji v tělních dutinách, orgánech či svalovině. Pes se nakazí tedy především zkrmováním špatně tepelně upraveného nebo zcela syrového masa a vnitřností, nebo pozřením blechy při vykusování. Většina tasemnic vylučuje články svého těla a vajíčka v trusu psa. Zatímco vajíčka jsou patrná pouze pod mikroskopem, články lze mnohdy spatřit pouhým okem jako bílá zrna podobná semínkům okurky buď v trusu, nebo i na chlupech v okolí řitního otvoru. Tyto články se mohou i aktivně pohybovat. Při zjištění zablešení není řešením psa ihned odčervit, ale v průběhu měsíce 2x vyšetřit trus na přítomnost vajíček. Pokud je nález pozitivní, teprve pak se onemocnění léčí.

Shrnutí rad a doporučení : Štěně odčervujte pastou od 3. týdne do 5. měsíce věku. · Od 5. měsíce věku nechávejte pravidelně 1x měsíčně vyšetřit trus u Vašeho veterinárního lékaře. · Pokud zjistíte červy nebo články tasemnic v trusu Vašeho psa, podejte mu odčervovadlo a za 1-2 týdny nechte vyšetřit trus pro kontrolu účinnosti léčby. · Berte s rezervou propagační materiály plné rad o pravidelném preventivním odčervování. Pokud byste věřili každé reklamě, bude Váš pes převitaminizovaný, přemineralizovaný a předávkovaný odčervovadly.

Tato stránka používá cookies. Vice info

Přihlášení