Esenciální mastné kyseliny

Mastné kyseliny omega-6 a omega-3 mají řadu funkcí, z nichž mnohé jsou důležité pro udržení normální struktury kůže a její funkce.

Mají tyto funkce:

· Jsou součástí membrány buněk
· Jsou zahrnuty do bariéry udržující kožní prostupnost (permeabilitu) pro vodu
· Působí jako prekurzory eicosanoidů, například prostaglandinů
· Regulují růst a zrání kůže (proliferaci epidermis)

Psi nemohou syntetizovat linoleovou kyselinu, proto potřebují dietní zdroj ze kterého mohou být získány omega-6 mastné kyseliny. Mohou zde být mírné požadavky na omega-3 mastné kyseliny v krmivu při některých fyziologických stavech. Typicky omega-6 mastné kyseliny se získávají z rostlinných zdrojů nebo masa zvířat, zatímco omega-3 mastné kyseliny jsou nalézány především v mořských rybách a v některých materiálech z rostlin (len).

Dietní nedostatky esenciálních mastných kyselin nejsou obvyklé, ale občas se mohou vyskytnout u psů, kteří jsou krmeni krmivem o špatné kvalitě a nízkotučné, nebo domácím nevhodně připravovaným krmivem. Hladina polynenasycených mastných kyselin (PUFA-polyunsaturated fatty acids) může být snížená v krmivech po oxidativním poškození jako následek prodlouženého skladování, nebo když antioxidanty, jako například vitamin E, jsou přítomny v nedostatečném množství. Vzácněji, nedostatky mastných kyselin se mohou objevit ve spojení s nedostatkem (malabsorpcí) tuku vzhledem k onemocnění jater, slinivky břišní nebo zažívacího (gastrointestinálního) traktu.

Kožní příznaky jsou zjevné po dvou až tří měsíčním zkrmování nedostatečného krmiva. Zpočátku je snížená produkce povrchových tuků (lipidů), což má za následek matnou suchou srst s jemnými lupy. Následek dlouhodobého nedostatku je vypadávání srsti (alopecie), mastná kůže hlavně na ušních boltcích a mezi prsty se sekundárními záněty kůže (pyodermií).

Když není nedostatek komplikován jinými faktory, odpověď na dodání mastných kyselin je viditelná do tří až osmi týdnů. Korekce nedostatku může být dosaženo změnou krmiva za krmení prémiové kvality s vyšším obsahem tuku, přidáním oleje do krmení nebo podáváním přípravků obsahujících mastné kyseliny. Nicméně zvýšené podávání PUFA současně zvyšuje potřebu vitaminu E a může zvýšit i potřebu jiných vitaminů a minerálů, důležitých pro metabolismus tuků. Ve většině případů se preferuje krmit připravené (komerční) krmivo pro psy lepší kvality nebo podávat vyvážené veterinární přípravky obsahující mastné kyseliny, vitamin E a zinek.

Zinek

Zinek hraje důležitou úlohu v regulaci mnoha metabolických procesů v buňce a řada z nich se soustředí na udržení zdravé kůže a srsti. Je nedílnou součástí mnoha metaloenzymů, jako kofaktor RNA a DNA polymeráz, kde jeho přítomnost je důležitá u rychle se dělících buněk, včetně těch v kůži. Zinek je důležitý pro biosyntézu mastných kyselin, spolupodílí se v zánětlivém i imunitním systému, a je potřebný pro metabolismus vitaminu A.

Kožní příznaky nedostatku zinku jsou charakterizovány:

· lokálními oblastmi zarudnutí (erytému), vypadávání srsti (alopecie), lupů a strupů s hnisáním, které se vyvíjejí symetricky hlavně na tvářích, končetinách, koutcích tlamy a tlakových bodech končetin

· ztvrdlými polštářky u prstů s hlubokými prasklinami

· matná a hrubá srst

· sekundárními hnisavými záněty srsti

Absolutní nedostatek zinku vidíme nyní vzácně u psů, ale relativní nedostatek se může objevit, když dostupnost dietního zinku je redukována díky interakci mezi živinami, nebo když vstřebávání ve střevě je zhoršené.

Absorpce zinku ve střevě může být snížena:

· nadměrnou hladinou vápníku, železa a mědi v krmivu, které soupeří se zinkem při vstřebávání ve střevě

· vysokou hladinou fytátů v krmení, kterou nalézáme v krmivech obilninového původu, který se zinkem vytváří chelát

· vrozeným defektem vstřebávání zinku

· dlouhodobým zánětem střeva nebo u jiných syndromů snižujících vstřebávání

Většina případů zánětů kůže odpovídající na zinek u psů byla spojena se zkrmováním krmiva špatné kvality, suchého krmiva založeného na obilninách a sóji. Tento účinek může být u některých zvířat zhoršován jejich predispozičními faktory.

Klinicky rozeznáváme dva na zinek odpovídající dermatologické syndromy. Je nezbytné odlišit tyto dva syndromy. Syndrom I je spojen s nedostatečným vstřebáváním zinku ve střevě a hlavně se vyskytuje u aljašských malamutů a sibiřských husky, ale mohou být postižena i jiná plemena. Postižená místa se často objevují nástupem dospělosti a během období stresu a mohou být způsobené vyššími metabolickými potřebami zvířete. Ačkoliv dietní interakce mohou limitovat vstřebávání zinku u některých postižených zvířat, onemocnění se projeví, v mnoha případech, bez ohledu na krmení nutričně kompletním a vyváženým krmením. Podávání zinku, společně s dietní korekcí, je-li nutná, vede k rychlému vymizení příznaků u většiny případů, ale celoživotní terapie je většinou nutná.

Syndrom II se obvykle objeví u rychle rostoucích štěňat, především obřích plemen a může korespondovat s vyššími metabolickými potřebami zinku u postižených zvířat. Onemocnění se projeví, pokud dieta má absolutní nebo relativní nedostatek zinku. Nejčastěji je pozorována u krmení, která obsahují mnoho fytátů nebo mají nadměrnou hladinu vápníku. Postižená místa vymizí do dvou až šesti týdnů po úpravě diety, ale doba odpovědi může být zkrácena podáváním zinku. V těchto případech můžeme dodávání skončit, jakmile klinické příznaky vymizí.

Zdroj Omega 3 & 6 objednat zde